Nábor bez objednání na Noci vědců
V pátek 26. 9. od 17 do 23 hodin budeme odebírat bez objednání při příležitosti Noci vědců, a to v CEITECu Masarykovy univerzity (pavilon E35). Stavte se za námi!
Projekt Genome of Europe spustil průzkum povědomí veřejnosti o genomice v pěti zemích EU
V pěti evropských zemích odstartoval průzkum o tom, jak lidé rozumějí genetice a co si myslí o personalizované medicíně. Výsledky průzkumu pomohou lépe zacílit komunikaci i vývoj férové medicíny pro všechny.
Projekt Genome of Europe (GoE) zahájil průzkum veřejného povědomí o genetice a genomicky založené personalizované medicíně v pěti evropských zemích – Estonsku, Francii, Řecku, Portugalsku a Slovinsku. Cílem je zmapovat, jak občané těmto tématům rozumějí a jaký k nim zaujímají postoj. Průzkum je součástí širší vědecké a společenské snahy zajistit, aby z přínosů moderní genomické medicíny mohli těžit všichni Evropané.
Proč je to důležité?
Genetika hraje zásadní roli nejen ve vývoji nemocí, ale také v tom, jak jednotlivci reagují na léčbu. Ačkoliv je lidský genom z 99 % u všech lidí stejný, každý z nás má jedinečné genetické odchylky, které ovlivňují naše zdraví a reakci na léčbu. Díky pokroku vědy a medicíny dnes dokážeme tyto informace využít k přesnějšímu předvídání, prevenci, diagnostice a léčbě nemocí – tedy k tzv. personalizované medicíně.
Tento průzkum je součástí iniciativy Genome of Europe, celoevropského výzkumného projektu, který spojuje 27 zemí s cílem vytvořit referenční databázi genetických dat obyvatel Evropy různého původu. Tato data jsou klíčová pro vývoj spravedlivé a účinné personalizované medicíny dostupné všem občanům, bez ohledu na jejich původ.
Kromě budování referenčních genomických souborů se projekt zaměřuje i na zvyšování povědomí veřejnosti a zapojování klíčových aktérů do debaty o výhodách a dopadech genomicky založené zdravotní péče prostřednictvím různých komunikačních aktivit. Právě průzkum je důležitým nástrojem pro utváření těchto aktivit.
„Zájem o genetiku a personalizovanou medicínu v Evropě roste, a to díky pokroku v oblasti genomického výzkumu a technologií. Ptáme se lidí v pěti členských státech, abychom mohli lépe zacílit naši komunikaci. Pokud lidé nebudou rozumět tomu, co je personalizovaná medicína a jak může v příštích letech zlepšit zdravotní péči, nebudou ji využívat,“ uvedl profesor Andres Metspalu, odborník na genomiku a biobanky z Univerzity v Tartu.
Hlavním cílem průzkumu je zhodnotit znalosti veřejnosti o genetice a postoje k využívání genomiky v personalizované medicíně v různých regionech Evropy. Výsledky pomohou identifikovat mezery ve znalostech, nepochopení nebo etické obavy a nasměrují další komunikační strategie. Průzkum probíhá ve dvou fázích: první na počátku projektu v roce 2025, druhá těsně před jeho ukončením v roce 2028
